Když dojdou argumenty, nastoupí urážky

Někteří spoluobčané měli možnost přečíst si podivnou pozvánku na jednání zastupitelstva města Jilemnice, které se konalo 3. září 2014. Tradiční návrh programu a usnesení vystřídal apel, aby si nikdo nenechal ujít „jedinečnou podívanou – vymetání Augiášova chléva“. Nemusíme být znalí řeckých bájí, abychom si toto ustálené rčení dokázali přeložit. Pamflet podepsaný Petrem J. Kaplanem pokračoval přes ostrá slova o zadlužování města až po urážky přímo jmenovaných zastupitelů, zaměstnanců města či některých jiných občanů města, kteří byli přirovnáni k mafiánům, gengstrům či zednářům.

Pisatel tak plně vyjádřil svůj názor a využil svého práva na svobodu projevu, které je zakotveno zejména v Listině základních práv a svobod – konkrétně v článku 17, kdy každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem.

Co však znamenají takové prázdné a hanlivé urážky pro nás? Jaké to je, když takový pamflet visí po městě? Jaká je obrana? Jednou vyřčená slova jen velmi těžko vezmete zpět.

Pisatel však pravděpodobně přehlédl fakta: město Jilemnice hospodařilo za 1. pololetí roku 2014 s příjmy 77.200 tis. Kč, což je 54,2 % rozpočtu. Kapitálové příjmy již nyní vykazují splnění ročního plánu (8.757 tis. Kč, tj. 148 % rozpočtu). Výdaje za 1. pololetí činily 68.190 tis. Kč, což odpovídá 41,6 % upraveného rozpočtu. Hospodaření města Jilemnice tak probíhá podle schváleného rozpočtu. Zadluženost města je v tuto chvíli nulová. Ano, na rozdíl od okolních měst Jilemnici netíží žádné úvěry a splátky. Tedy nikdo nezadlužuje město. Navíc některé investice mohou být profinancovány rozumnými a splatitelnými úvěry, to připouštějí všechny učebnice ekonomie.

V pamfletu zmíněný projekt „Hraběnka“ v souvislosti se zadlužováním města také není možné pojímat černobíle. Záměr výstavby volnočasového areálu může mít velký potenciál. Každé město by mělo využít svých předností a možností a dále je rozvíjet. Kopcovitá krajina podhůří Krkonoš, ve které město Jilemnice leží, dále fakt, že disponujeme sportovním gymnáziem, to vše vytváří skvělé podmínky pro zachování tradic běžeckého lyžování a biatlonu v Jilemnici. Jistě se nám líbilo, když jilemničtí odchovanci Jaroslav Soukup a Veronika Vítková letos získali biatlonové medaile na zimní olympiádě, avšak bez dobrých a kvalitních podmínek žádný sportovec takových úspěchů nedosáhne. Dalším aspektem je pochopitelně i celkové využití areálu pro širokou veřejnost, pro naše děti i mládež, pro podporu trávení aktivního volného času. Několik veřejných diskuzí prokázalo zájem o projekt ze strany občanů města Jilemnice. Chceme-li něčeho takového dosáhnout, musíme do akce zainvestovat. Rozpočet první etapy, která zahrnuje vybudování střelnice, běžecké dráhy, veřejného osvětlení, náklady na odlesnění a odnětí pozemků ze ZPF, je stanoven na necelých 50 mil. Kč. Ještě letos budeme žádat  o dotační tituly na MŠMT a Libereckém kraji. Zastupitelé města Jilemnice na svém jednání 3. září schválili finanční podíl města Jilemnice na akci „Volnočasový areál Hraběnka“ – 1. etapa do 50% skutečných nákladů, maximálně však do výše 20 mil. Kč. Každý z nás máme jiné preference a názory, já však pevně věřím, že tato aktivita je ve prospěch města, neboť využívá jeho potenciálu a jedinečnosti a může město posunout dál.   

Pochopitelně jsme nezapomněli a nezapomínáme na „běžnou správu a chod“ města. Důkazem jsou nejen opravy či zhodnocení nemovitého majetku (jen letos gymnázium, základní školy, pečovatelské domy, zámek, střecha SD Jilm, parkoviště u SD Jilm, most K Vejrychovsku, přechod Hrabačov, chodníky apod.), ale také například podpora řady projektů z Grantového programu města. Tyto aktivity v rámci projektů přispívají ke zlepšení kvality života obyvatel. Péče o kulturní památky byla oceněna v celostátní soutěži o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón za rok 2012, která nám vynesla titul Historické město roku 2012.

 

Myslím, že není zcela fér vyjmenovat zastupitele a označit je jednoduše za podvodníky, zloděje či tuneláře. Domnívám se, že to jsou velmi silná slova, která mohou nejen ublížit, ale také roznést řadu mylných představ. Zřejmě však je i toto veřejný prostor. V rovině právní by bylo možné zkusit se bránit např. občanskoprávní žalobu na ochranu osobnosti, která má oporu jak v předpisech procesních tak hmotněprávních (zejm. nový občanský zákoník), avšak zůstává otázkou, zda vynakládat energii zrovna tímto směrem.

Závěrem snad už jen povzdech: nevidím na seznamech kandidátních listin pro nadcházející komunální volby jméno pisatele zmíněného pamfletu. Škoda. Mohl ukázat svoji odvahu a vyměnit slova za činy. Mohl dokázat, že spravovat město by uměl lépe.