Vážení spoluobčané,
byť toto oslovení mnohým z vás může připadat omšelé, fádní a stereotypní, vězte, že pro mne je tím, čím je. V Jilemnici žiji od svých jednadvaceti let. Jilemnici mám velmi rád, zamiloval jsem se do ní, stejně tak i moje žena, a byť ani jeden z nás není jilemnickým rodákem, nikde jinde bychom žít nechtěli. A jak jsem Jilemnici objevil? Tatínek a babička mé ženy pocházejí z Jilemnice a od svých šestnácti let jsem sem za nimi s mou milovanou dívkou, dnes manželkou, jezdil. Tak jsem Jilemnici objevil „na mapě“ i v srdci.
Jilemnice si vážím, mám ji rád. Kdybych měl být konkrétní a jmenovat, která místa mám nejraději, musím zmínit zámecký park s muzeem, Zvědavou uličku, náměstí s kašnou a radnicí, kostel sv. Vavřince a především okolní krásnou přírodu. Mám toho zde rád mnoho a Vy z vás, kteří mne znáte lépe, to víte. A tak jak si vážím svého města, tak si také vážím svých spoluobčanů. Vím, že mnohým z vás mohu poděkovat za to, co pro město děláte, a že vám není lhostejné, v jakém prostředí žijeme. I proto je Jilemnice taková, jaká je. Díky Vám.
Práci starosty jsem nebral jako funkci, ale svým způsobem jako poslání, možnost udělat ještě něco víc než řadový občan. A vězte, že jsem se snažil v této pozici pro Jilemnici udělat maximum. Vím, že možností je nepočítaně, ale financí je samozřejmě, a to bohužel, počítaně – tedy omezené množství. A i když bychom rádi podnikali další a další kroky v záležitostech pro Jilemnici prospěšných, byli jsme svazováni touto stránkou věci. Snad jste byli či stále jste s mou prací spokojení, snad … Věřte mi, že se o to snažím a snažit i nadále budu, i když již tuto funkci nevykonávám.
Chcete-li se o mně dozvědět více – přijďte pobejt na tuto stránku a můžete se začíst.
Váš Vladimír Richter
